Dne 13. října 1891 vypukl požár v panských stodolách. Požár objevila farská služebná, která šla o půl deváté večerní pro vodu do panského dvora. Oheň se rychle rozšířil a za krátký čas stálo pět stodol naplněných obilím v plameni. Požár ohrožoval i špejchar, hospodářskou kancelář, kostel, a půl vesnice. Oheň trval celou noc. Hasičského sboru v obci nebylo. Hašení se zúčastnilo hasičstvo z Krče, Jesenice, Průhonic a ze Slap (slapské panství patřilo tehdejšímu majiteli velkostatku).Tehdy se používalo jen dvoupíšťalových stříkaček.

Tento požár byl podnětem k založení zdejšího sboru dobrovolných hasičů. Stalo se tak dne 4. června 1893. Zakládajícími členy byli: Obec Kunratice, Václav Sechter (hostinský), František Hromada (rolník), Josef Dobřanský (obchodník s mlékem), Josef Špánek (obuvník), Josef Dvořák (kněz), Josef Hlušička (obchodník), Václav Bartůněk (rolník), František Souček (rolník), Václav Šimášek (řezník), Čeněk Kadeřábek (bednář), František Bělohradský (rolník), Karel Vágner (obecní strážník), Václav Krumr (rolník), František Rudolský (rolník), Václav Lešner (obchodník), Josef Moravec (obuvník), Karel Špánek (obuvník) a tehdejší majitel panství Ludvík Korb z Weidenheimu – všichni z Kunratic, Bedřich Sechter (hostinský), Alois Vágner (kovář) – oba z Betáně, Karel Muška, František Čestný – oba z Horní Krče. Prvním velitelem byl František Čestný a jednatelem Karel Muška.

Ještě v roce 1893 byla zakoupena pro sbor (od firmy Smékal na Smíchově) první stíkačka za 1 100 zlatých a vyzkoušena na rybníku Ohrada.

Celkové počáteční jmění sboru ke dni 23. června 1893 činilo 50 zlatých 87 krejcarů. Příjem byl 126 zlatých 85 krejcarů a vydání 75 zlatých 98 krejcarů. Pokladníkem sboru byl Josef Dvořák (později zahynul v Rusku za 1. světové války). Jeho zástupcem byl Václav lešněr.

Dne 2. února 1894 byl v Kunraticích uspořádán 1. hasičský bál. Dne 1. července téhož roku byla v restauraci pana Sechtera uskutečněna hasiči další zábava.

V létě každou nedeli svolával hasičský trubač ke cvičení. Sraz býval tehdy ve zbrojnici, která byla v podzámčí, v dnešní Golčově ulici, kde se říkalo „Na Marjánce“. Pak byl odchod k Bažantnici, kde se cvičilo.

Začátky sboru nebyly nikterak lehké, ale snaha, obětavost a cílevědomá práce většiny funkcionářů a členů sboru dokázala překonat všechny obtíže. Stalo se tak i za vydatné pomoci i valné většiny obyvatelstva. Podle matriky měl sbor v roce 1897 18 členů, v roce 1898 měl sbor 20 členů, v roce 1899 15 členů, v roce 1900 16 členů a v roce 1901 19 členů.

V roce 1908 bylo konáno v Kunraticích veřejné cvičení sboru na domě u Šimáčků (na Kostelním náměstí). Roku 1910 bylo pořádáno župní cvičení (kunratický sbor náležel do župy Žizka) v Kunraticích. Sjelo se několik sborů a prováděl se cvičný požár na Šimáčkově budově za kostelem. V roce 1912 se místní hasičský sbor zúčastnil župního cvičení v Cholupicích, kde se umístil na prvním místě.

V roce 1921 dostal sbor přidělen pozemek na stavbu skladiště ve výměře 200 sáhů v místech za sokolovnou od místní přídělové komise. V tomto roce měl hasičský sbor již 136 členů. V roce 1922 bylo získáno 460 sáhů pozemku (za cenu 165,34 Kč/sáh) nad sokolovnou od Ing.Karla Korba z Weidenheimu. Ze získaného pozemku odprodal sbor polovinu, aby získal peníze na stavbu. V roce 1923 byla hlavním úkolem sboru stavba hasičské zbrojnice. Dne 29. července 1923 (v jubilejním roce) byla slavnostně otevřena nová zbrojnice v dnešních místech, tj. na rohu Bořetínské a Volarské ulice. Stavba si vyžádala náklad 29.600,- Kč.

Dne 26. července 1933 byla na dvoře velkostatku sboru předána první motorová stříkačka.

18. září 1942 se obecní zastupitelstvo usneslo převzít od místního hasičského sboru veškerý majetek, který činil 59.744 K. Stalo se tak na podkladě nařízení ministerstva vnitra.

20. března 1945 byly výboru organizace předloženy plány na přestavbu hasičské zbrojnice.

Na výborové schůzi 5. ledna 1949 bylo usneseno, že pro potřeby hasičského sboru v Kuraticích se zakoupí polosanitní a polozdravotní auto od státní epidemické autokolony za cenu 60.000,- Kč. 8.2.1949 byl nový vůz zařazen do služeb kunratického sboru. Oprava vozu probíhala s přestávkami až do března roku 1950. 18.3.1950 byl renovovaný automobil Praga-Grand přenechán MNV Šeberov pro potřeby osady Hrnčíře. Tento automobil byl původně majetkem prvního prezidenta T.G.Masaryka.

Zdroj informací: Ing.Zdeněk Zeman, brožura 108 let hasičské organizace v Praze-Kunraticích (1893-2001), kterou vydala v roce 2001 Městská část Praha-Kunratice. Touto cestou děkujeme p. Ing.Zemanovi za přehledný a ucelený zdroj informací, obětavost, s jakou dal dohromady historii našeho sboru.